S obcí Řepiště je spjato jméno významného českého básníka, Josefa Kainara (29 .6. 1917 - 16. 11. 1971)

"Tam v lese zvaném Zaryje,

kde i ten vzduch marný je,

kde každá větev je tak sama,

tam dřímá láska nešťastná,

a do zlých časů zakopaná:"

Kainarova báseň Zaryje vyšla a asi také vznikla až jako vzpomínka na Řepiště, kam se Kainarovi přistěhovali roku 1939 a odkud odešli po válce do pohraničí; pozůstalost po tatínkovi se projednávala v červnu 1948 v Krnově, opět v červnu o čtrnáct let později se v Krnově konal pohřeb nevlastní maminky. Nežili tedy Kainarovi v Řepištích dlouho, básník do Řepišť vlastně jen dojížděl ze svých různých zaměstnání hlavně v nedaleké Ostravě, která je od Řepišť přibližně stejně vzdálená jako Hlučín, jenže na jih, zatímco Hlučín na severozápad, a přece si obec zamiloval na jiné. Jak je známo z úvodní studie k Bláznovu kabátu, když mluvil před smrtí na způsob Halasova "Já se tam vrátím", mluvíval o Řepištích.

Není nikdy jednoduché poznat, proč si kdo zamiluje místo, kde se třeba nenarodil a nepobýval dlouho, proč právě k němu přilne víc bež k ostatním. Láska? Příroda? Prožité chvíle štěstí?

V Řepištích není těžké vyhledat ženy, s nimiž tehdy dívkami, Kainar tančil na zábavách. Dům č. 193, kde Kainarovi bydleli v nájmu, dosud stojí a lze si udělat představu o tom, jak tento konec obce vypadal a jak byl už v přírodě, dokud zástavba nezhoustla. Jenže největší zážitek tvůrcův jest - jeho dílo", řečeno s  Šaldou z prvního čísla prvního ročníku jeho Zápisníku. Je téměř jisto, že Řepiště se Kainarovi stala tím, čím se staly Nezvalovi Dalešice: místem tvorby, klidnou základnou, kam se villonovec vracel, aby psal. Proto si je navždycky zamiloval.

BLAHYNKA, Milan. Člověk Kainar. Ostrava: Profil, 1983. s.71-72.